EIFFEL OPTIC ESHOPEIFFEL.CZ Pro ženy Pro muže Slevy a akce
Navštivte náš e-shop
Nabízíme přes 220 tisíc různých
produktů za skvělé ceny!
Osobní odběr ZDARMA
Oční ordinace
Potřebujete vyšetřit zrak?
Objednejte se do naší ordinace!
... 28 let s Vámi!
MENU

Toulky českou krajinou

Publikováno dne 30.09.2016 od Karolína Arnoštová

V posledních letech se i naše malá země stává jednou z vysoce navštěvovaných destinací. Zahraniční turisté vědí, jaké úžasné památky, nádherná příroda a zajímavé lokality na ně v naší republice čekají. Zkuste navštívit některé z netradičních a velmi zajímavých míst, které nám představuje odbornice na slovo vzatá – šéfredaktorka časopisu Lidé a Země Lenka Klicperová.

Zámek Raduň

Na okraji stejnojmenné obce, necelých deset kilometrů jižně od Opavy, najdete zámek Raduň. Vznikl ve druhé polovině 16. století na návrší, kde kdysi stávala středověká tvrz. Význam tohoto sídla nebyl asi nikterak velký, jelikož v 18. století v něm ani nepřebývala žádná vrchnost, pouze pár panských úředníků. Výrazná změna nastala až v letech 1816-1822, kdy nechali noví vlastníci zchátralý zámek přestavět v empírovém, později i romantickém duchu. Velkorysou úpravou prošla také zahrada, jež byla nádherně přetvořena do podoby krajinářského anglického parku. Po roce 1945 sídlila v raduňském zámku škola a některé úřady, od roku 1984 je objekt zpřístupněn veřejností. Dnes si v zámku můžeme prohlédnout například soubory luxusního porcelánu, skla a stříbra nebo díla malířů, grafiků a sochařů. Patrně poutavější než zámecký interiér je však okolní romantický park s několika rybníky, kde lze najít řadu krásných pohledů na malý, leč velice půvabný raduňský zámek.

Domov ohrožených druhů

V Chráněné krajinné oblasti Žďárské vrchy v tělesné blízkosti obce Radostín se nachází nejrozsáhlejší komplex rašelinišť na Českomoravské vrchovině. Leží na plochém rozvodí, z něhož jsou odváděny vody jedna do rybníka Velké Dářko a do řeky Sázavy a jednak do rybníka Malé Dářko a do řeky Doubravy. Dvě nejcennější části jsou chráněny jako národní přírodní rezervace. NPR Dářko má rozlohu 65 ha a je chráněna již od roku 1933, NPR Radostínské rašeliniště (na snímku) má rozlohu 30,5 ha a je chráněna od roku 1987. Nejcennější část rašeliniště Dářko zvaná Padrdiny má úctyhodnou hloubku rašeliny dosahující až 8,6m. Pokrývá ji lesní porost rašelinného blatkového boru s výskytem vzácné borovice blatky. Na Radostínském rašeliništi byla až do konce první světové války těžena rašelina tzv. borkováním a vytěžené plochy tu dnes přirozenou cestou znovu zarůstají rašelinnými porosty, které místy připomínají tajgu. Vyskytuje se zde řada chráněných a ohrožených druhů rostlin severského původu i vzácných živočichů. Naučná stezka vedená okrajem rašeliniště umožňuje blíže poznat např. masožravou rosnatku okrouhlolistou, suchopýry, klikvu, vlochyni a mnohé další.

Svatý Kryštof za dřeva

„Pán s námi a se všemi těmi, kteří toto budou číst. My, níže podepsaní tesaři jsme postavili tento kostel,“ čteme v zápise o stavbě dřevěného svatostánku v Kryštofově Údolí, malebné vesnici ležící na svazích ještědského hřebenu nedaleko Liberce. Byl stavěn v letech 1683-1684, dne 24. května 1684 byly položeny trámy. Kolem lodi s plochým táflovým stropem a se dvěma řadami okének jsou uvnitř ze tří stran empory na sloupech. Kostel není příliš nápadný a ladí s krajinou. Nejstarší dřevěný kostel v Kryštofově Údolí, předchůdce dnešního, stával na protějším svahu nad dnešní hasičkou zbrojnicí. Je zmiňován už 19. června 1599, ale dřevěná budova již tehdy měla namále. Poslední zpráva pochází z roku 1788, dnes nenajdeme ani zbytky základů. Stavbu nového kostela kromě milostivé vrchnosti podnítil zejména ctihodný pán Kryštof Niessler, duchovní a písař na panství Lemberk, který dokázal sehnat i potřebné dary, dnes bychom řekli dotace či granty. Hranolová zvonice na podezdívce stojící před kostelem pochází z roku 1754. Z původně tří zvonů, zabavených během války, se dochoval jediný. Vedle kostele je stará barokní fara (1768), márnice a pod kostelem socha sv. Václava z roku 1763. Další sochu – samozřejmě sv. Jana Nepomuckého – nalezneme na starém kamenném mostku.

Nejjižnější vodopády

V okolí jihočeského Vyššího Brodu můžete skoro každému zajímavému místu přiřadit přívlastek nejjižnější. Najdete tady nejjižnější bod republiky, rašeliniště, klášter, rybník a také vodopády. Dosud nepříliš známý přírodní výtvor s honosným názvem Vodopády svatého Wolfganga začal teprve nedávno pronikat do turistických průvodců a map. Objevíte jej necelé dva kilometry jižně od Vyššího Brodu u žlutě značené turistické trasy vedoucí kolem horské bystřiny Menší Vltavice. Vodopády svatého Wolfganga nepatří mezi pravé vodopády. Jednotlivé stupně dosahují výškově jen stěží hodnoty dvou metrů a mají spíše charakter kaskád. Voda navíc nepadá přes pevný skalní podklad, ale poskakuje po obrovitých volních balvanech v korytě bystřiny. Nic z toho však nesnižuje estetickou hodnotu lokality, která vyniká zvláště za vyššího vodního stavu na jaře nebo po vydatnějších deštích. V opačném případě se vodopádové kouzlo ztrácí v četných štěrbinách mezi žulovými bloky. Milovníci historie mohou navštívit klášter Vyšší Brod s galerií s barokními a gotickými sochami, obrazovou galerií i barokní třídílnou knihovnou.

Krkatá bába

Příjemným místem pro lehkou terénní cykloturistiku je údolí potoka Lubě na Blanensku. O výjimečnosti tohoto údolí se přesvědčíte asi po dvou kilometrech jízdy od obce Lubě, kdy uvidíte ceduli chráněné přírodní památky. Vlevo ve svahu se pak zakrátko nato objeví načervenalá slepencová skála tvarovaná do podoby lidské hlavy, které se říká Krkatá bába. Kromě hlavy na ni rozeznáte dlouhý krk a při troše fantazie i nos. K bližší prohlídce je však zapotřebí vydrápat se po strmém chodníčku nahoru do svahu. Neobvyklý skalní útvar vznikl přirozenými zvětrávacími pochody nestejnoměrně odolných partií hornin. Z přírodovědného hlediska je mimořádně cenný a na Moravě velmi vzácný a ojedinělý. Nejlepší roční dobou pro jeho zhlédnutí je zima nebo jaro, kdy okolní stromy nemají listí.

Podle zákona o evidenci tržeb je prodávající povinen vystavit kupujícímu účtenku. Zároveň je povinen zaevidovat přijatou tržbu u správce daně online; v případě technického výpadku pak nejpozději do 48 hodin.
Naše další stránky
TOPlist