EIFFEL OPTIC ESHOPEIFFEL.CZ Pro ženy Pro muže Slevy a akce
Navštivte náš e-shop
Nabízíme přes 220 tisíc různých
produktů za skvělé ceny!
Osobní odběr ZDARMA
Oční ordinace
Potřebujete vyšetřit zrak?
Objednejte se do naší ordinace!
... 28 let s Vámi!

Historie kontaktních čoček

Publikováno dne 12.09.2016 od Karolína Arnoštová

Kontaktní čočky jsou považovány za moderní způsob korekce zrakových vad, který se teprve v současné době začal používat ve větší míře. Přestože se o kontaktních čočkách všeobecně soudí, že byly vynalezeny kolem poloviny 20. stolení, není to tak úplně pravda.

Jedním z prvních byl známý Italský umělec a myslitel Leonardo da Vinci, který načrtl a popsal tyto čočky již kolem roku 1508.

René Descartes popsal rohovkové čočky roku 1632. Ty však spatřily světlo světa až později, a to roku 1801, byly vyrobeny Thomasem Youngem.

Roku 1827 přichází angličan John Herschel s nápadem čočky brousit tak, aby dobře přiléhaly na oko, což se povedlo až roku 1887 F. E. Müllerovi, foukači skla z Wiezbadenu, který začal s výrobou okem snesitelných čoček.

Pro Ameriku byly kontaktní čočky představeny Williamem Ferbloomem z New Yorku v roce 1936. Důležité bylo, že pro výrobu užil umělé hmoty.

Zásadní obrat v použití vhodného materiálu byl učiněn v 50. letech minulého století, a to v Čechách. Od roku 1952 se profesor Vysoké školy chemicko-technické v Praze Otto Wichterie začal zabývat syntézou síťovaných hydrofilních (vodu přijímajících) gelů, s cílem najít vhodný materiál pro oční implantáty. Podařilo se mu připravit gel, který pohlcoval až 40% vody, měl vhodné mechanické vlastnosti a byl průhledný. V roce 1958 byl Wichterie jmenován ředitelem nově vzniklého Ústavu makromolekulární chemie ČSAV. Budova ústavu se však teprve stavěla a tak rozhodující pokusy s převedením hydrogelů do vhodného tvaru oční kontaktní čočky musel profesor Wichterie provádět doma. Použil k tomu dětskou stavebnici „Merkur“. Z ní postavil první prototyp odstředivého odlévacího zařízení. Poháněl ho dynamkem z jízdního kola napájeným transformátorem. Na tomto jednoduchém zařízení odlil první čtyři čočky, které nedráždily oko.

Za několik let se tyto měkké, hydrofilní čočky rozšířily do celého světa. Přes všechny výhody měly tyto čočky jednu nevýhodu: nemohly se nosit více dní. Tento problém vyřešily teprve nové čočky, v distribuci od roku 1981. O rok později se objevují tzv. bifokální čočky. Od roku 1991 se prodávají další „čočky na jedno použití“, které se nosí nepřetržitě 14 dnů, ale pak se musí vyjmout a vyhodit (od roku 1996 s UV filtrem).

Kontaktní čočky dnešní doby se dají rozdělit do dvou základních skupin. Jsou to čočky tvrdé a měkké. Nejvíce používané měkké čočky jsou vyrobeny z materiálu obsahující vodu a zároveň propouštějícího kyslík. Současným trendem jsou čočky pro plánovanou výměnu, které jsou měněny dříve, než se mohou zavést nečistotami.

Další kategorií jsou čočky torické, určené pro korekci astigmatizmu či barevné, které dokáží změnit barvu očí.

Pečování o kontaktní čočky je nyní velmi jednoduché. Stačí pouze jeden roztok, kterým se kontaktní čočky po sejmutí z oka ošetří a to je vše.

Kontaktní čočky jsou vhodné pro veškeré sportovní aktivity, jsou používány mnoha slavnými sportovci a lze říct, že i díky kontaktním čočkám dosáhli svých úspěchů. Pouze pro plavání je potřeba použít plavecké brýle, aby nedošlo ke znečištění čoček a následnému podráždění očí.

 
 
Podle zákona o evidenci tržeb je prodávající povinen vystavit kupujícímu účtenku. Zároveň je povinen zaevidovat přijatou tržbu u správce daně online; v případě technického výpadku pak nejpozději do 48 hodin.